Šťastné a veselé, křehcí andělé!

12342388_10153775647909154_3328674485729110759_nAlbert Schweitzer řekl, že vyspělost společnosti se pozná podle toho, jak se chová ke zvířatům. Já osobně si myslím, že se to pozná nejen z chování ke zvířatům, ale ke slabším obecně. K dětem a ke starým lidem především.

33Jsem pejskař a chodím na cvičák, který vede jeden bludný Holanďan Alex. Zdarma. Z lásky ke zvířatům a taky ze snahy naučit pejskaře zacházet se svými miláčky (mám na mysli psy).
Abych byla upřímná, jeho výcvik snesou jen otrlé povahy. O psy nejde, ti jsou v pohodě, ale páníčci to mají těžké…
Na první hodině mi tenhle neurvalec řekl, že jsem slepice a na té druhé se mě zeptal, kolik mi je let. Když jsem trochu zdráhavě odpověděla, tak jen suše prohodil: „Jo? A proč teda běháš jako osmdesátnice?“
Ano, chce to to silnou vůli někoho neuhodit. A taky nesoudit knihu podle obalu, a v tomto případě ani podle toho, co je v ní je napsáno. Tady se musíte pevně soustředit na to, co je mezi řádky. Psi totiž trenéra milují a na cvičák za ním přichází každou sobotu spousta cizinců a taky Čechů (pokud mají smysl pro humor a pro sebereflexi), takže něco asi na jeho výcviku bude.
„Láska ke zvířatům ze mě učinila lidskou bytost,“ napsal Alberta Schweitzer a tech chlap měl recht. Fergus mi změnil život. A sobota se stala mým nejoblíbenějším dnem. Jsem jiný člověk s novými přáteli, jejichž jména si nepamatuji, na rozdíl od jmen jejich psů,  a kromě výcviku se zapojuju i do společných akcí, jako je například sbírka peněz na pomoc potřebným nebo cpaní se klobásou, domácími záviny a popíjení kávičky, zatímco pejsci skáčou přes překážky.35
Na jaře jsme sbírali peníze pro útulek s handicapovanými zvířaty a tenhle podzim to byla sbírka pro seniory. Trenér je totiž gurmán, a tak si usmyslel, že byl bylo fajn udělat potravinové balíčky s dobrůtkami, které si senioři v dnešní době nekoupí – kvalitní šunku, čokoládu, dobrý čaj, máslové sušenky, salámy a paštičky. Celý podzim jsme za trénování, které je jinak zdarma, odevzdávali 50 Kč do společné kasy a před Vánoci jsme za vybraných 12.000 Kč nakoupili potraviny a udělali balíčky.
Onu část nakupování a balení obstarávala prosím pěkně jiná skupina pejskařů-cizinců, které se náš trenér věnuje. Ano, nerada to přiznávám, ale nejsme jeho jediní cvičenci… (Fergusovi to prosím neříkejte, bylo by mu to děsně líto!)

18

Bohužel přesně ve chvíli, kdy byly mňamky zabalené, se ukázalo, že domov důchodců, do kterého měly být balíčky zavezeny, by je raději dal zaměstnancům, protože ani oni nemají vysoké platy a rádi by si na Vánoce dali něco dobrého. Což je zřejmě krutá realita, ale my jsme sbírali peníze pro seniory a nehodlali jsme plány měnit.

Šílená doba si žádá šílené činy, a tak se stalo, že jsem se najednou ocitla u nás na ulici s autem plným balíčků a číhala na potřebné seniory. Prostě jsme se rozhodli zahrát si na Ježíška a dát balíček tomu, kdo se nám bude pozdávat potřebný.
Bydlím na Praze 6 a tady je starých lidí opravdu požehnaně, takže se stačilo jen postavit na roh Dejvické a začít komunikovat.
Ráda bych tu napsala, že je dobré se na něco takového připravit a promyslet si, co vlastně chcete vyděšenému seniorovi sdělit. Tuhle část jsem pod tlakem situace trochu podcenila, ale příští rok budu moudřejší.
Dalším poznatkem je fakt, že pokud bydlíte v Dejvicích, tak prostě ve vašem domě žijí starší lidé, takže se zkuste zastavit u jejich dveří, ať už vypadají sebešťatněji (ti senioři, ne ty dveře). Věřte nebo ne, ale oni vám ve výtahu nebudou vykládat o tom, že nemají peníze, nebo že jsou opuštění. Jsou z jiné doby, kdy hrdost, čest a slušnost zaujímala přední příčky v našich životech, takže pokud vám oslovování na ulici nejde, tak se hlavně nevzdávejte (což jsem chtěla udělat) a jděte do svého domu a začněte tam, kde vás znají a mají rádi. Následné pokračování na ulici pak bude snazší.

34

Z důvodu ochrany seniorů a z úcty k jejich soukromí bych tu ráda pokud možno anonymně vypsala to nejzásadnější, co jsem se ten den naučila a zjistila.
… po zaplacení všech povinných plateb se vám ve stáří může stát, že vám na jídlo zbyde 140Kč na celý měsíc. V této chvíli vaší jedinou záchranou může být jen váš charakter a dobré srdce a taky vychování, které se možná v této době popelí někde v prachu zapomnění, ale kdysi opravdu něco znamenalo. Věřte nebo ne, ale dobré skutky (a nejen ty) se vám ve stáří vrátí. Karma evidentně už nečeká na další životy. Takže když někomu pomůžete, např. bezdomovci, kterému najdete práci v kostele, tak za dvacet let vám tenhle bývalý bezdomovec možná na oplátku bude dávat část peněz na vaření obědů, které si pak na faře společně sníte.

…pokud jste žili s někým přes šedesát let, tak vám prostě chybí, byl totiž vaší součástí a jedinou záchranou jsou vnoučata a děti, které vás přijdou navštívit, pokud teda nějaké máte

1

…v případě, že jste pejskař nebo dokonce bývalý majitel chovné stanice, třeba takové Bonanzy Bohemia, tak balíček od jiných pejskařů přijmete. Protože jednou pejskař, navždy pejskař. Zvlášť, když jste víc jak sedmdesát let chodili venčit na Letnou, kde se teď scházíme. A pokud je vám k tomu přes devadesát let, děti jste neměli, protože jste měli ty psy a žijete už sami, tak si rádi popovídáte, a to o čemkoliv, dokud vás nezačnou bolet nohy.

7

…když už se bavíme o nohách, ideálním příjemcem těžkého balíčku je senior na vozíku. Nemusí řešit jak balíček odnese a taky si s vámi může delší dobu povídat, protože nohy si neunaví. Když se nakonec během hovoru zjistí, že měl senior jezevčíka, je jasné, že naše sbírka jde těm nejpovolanějším. Pejskařům.

8

 

… a když už se bavíme o psech, oslovování seniorů by nebylo tak příjemné, kdybych neměla s sebou Ferguse, který uvolňuje atmosféru. Takže pokud se budete pouštět do něčeho takového, doporučuju použít francouzského buldočka jako štít.

3321

…vsaďte na jistotu a tou je stará samoobsluha, kam všichni rádi chodí. Prostě se před ní postavte a vyhlížejte – berle, hole, chodítka, vozíky a nákupní tašky na kolečkách a jakmile najdete svého kandidáta, nenechte ho utéct. Dobře, ten útěk je přehnaný, spíš je to o vaší trpělivosti, jestli vydržíte čekání a pomalou chůzi.

image (5)n-horz-vert…je to neuvěřitelné, ale s ohledem na to slušné vychování (někdy vám vysvětlím, co to je) většina seniorů nechtěla balíček přijmout a měla pocit, že si to nezaslouží. Což bylo opravdu dojemné. Ráda bych upozornila, že byste měli být připraveni na slzy dojetí –  a to vaše i jejich. Jsou překvapivé, ale velmi krásné.

Celá akce byla ve skutečnosti nádherná, a i když jsem byla celá bez sebe z oslovování cizích lidí, tak jsem si tu pomoc nakonec užila. Jen bych pro příští rok zřejmě udělala průzkum, abychom předem vytipovali seniory ve svém okolí, a těm dar předali. I když to asi nebude už takový adrenalin…

PS: Zbyly nám jen dva balíčky. Jeden pro (pracovní název) „pána s obvázanýma nohama, který sedí na rohu u Boulevardu“ a ten druhý pro paní ve Slaném, která i když by už mohla odpočívat, tak stále pomáhá vyvářet v restauraci, protože jeden příjem jí nestačí na pokrytí životních nákladů. A navíc v dobách kdy náš trenér přišel do Čech a neměl toho moc, tak mu vždycky dala dvojitou porci. Pomáhat se vyplatí a jak tak na to koukám, karma fakt jede!

Děkujume všem, kteří přispěli! Šťastné a veselé!

English translation will be posted on Wednesday. Thanks a lot!

Reklamy

2 thoughts on “Šťastné a veselé, křehcí andělé!

  1. Milá Jindro, je moc dobře, že jsou lidé, kteří myslí i na druhé lidi, psi….
    jelikož Tě už nějaký pátek znám, tak bych byla moc ráda, aby jsi nezapomněla dát i jeden balíček sama sobě…balíček s čímkoliv, co Ti udělá radost a tu si patřičně užila….
    Přeji Ti dny naplněné pohodou a radostí….
    Bára

    To se mi líbí

Musím reagovat!

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s