3. Jsou fotky, které ani nevím kdy a kde někdo vyfotil a co jsem tam proboha dělala a jsou fotky u kterých jsem si jistá každou vteřinou a okolnostmi, které pořízení předcházely…

Velikonoce 2008 – Tuhle vyfotila má kamarádka Evelyn. Němka, která momentálně žije v Neaopli a bojuje za světový mír a výuku filozofie pro děti.
Ten kdo mě během focení rozesmál byl Peppe, který si říkal Johny a se kterým jsem měla jazykový tandem. On mě učil italsky, já jeho anglicky. Můj Napolitánec na něj žárlil. Ale odjel za rodinou na jih, byly Velikonoce, tak co jsem měla dělat. Nehodilo se, aby mammě dovezl holku z východní Evropy (protože všechny jsou kurvy a navíc předstíral, že je panic!) a ještě k tomu byla ta Pasqua, tak co. (Teď si musíte představit, kterak si velmi razantně levou rukou bouchnu do předloktí a tu pravou vystřelím do vzduchu za zvuku hrdelního a velmi jasného „ehhh“. Dlaň jako když zdravíte královnu – paroháč je prosím pěkně pro jiné příležitosti:-)

Na dvoře, cortile, našeho collegia jsme si udělali dvouhodinu a fakt si to užili. Vaffanculo amore e buona Pasqua!

Mám Miláno v srdci. Stejně jako mojí Evelyn. Muži tam nějak neuvízli. Ani jeden :-)