Jsou dny, kdy prostě nejste jako super ta holka, která jde ze vztahu do vztahu, co má vždycky nějakýho frajera, možná někdy nejste jako ta holka, kterou v baru obdivujou chlapíci, která ví co na sebe, jaký makeup si má koupit a co zrovna letí. Možná někdy pochybujete o sobě a nejste ta seběvědomá holka, co se ničeho nebojí. A možná tou holkou nejste nikdy.
Jenže kým tedy jste?
Je velmi vyčerpávající být někým jiným, když paradoxně to nejlehčí a zároveň nejtěžší, co můžete udělat, je být prostě sama sebou.
Chce to kuráž se přijmout a přiznat si nejen své zápory, ale hlavně své klady.
Nicméně nakonec to ale bude to nejlepší, co se vám může stát.
Protože ve chvíli, kdy přijmete samu sebe, tak se vám najednou uleví a bude dobře.
Po těle i po duši.
Když mluvíte sama se sebou, nenadávejte si, neříkejte si hnusné věci, hezky se pochvalte, buďte na sebe milá a hodná, ale zase se nebojte otevřeně a bez přehánění přiznat, co jste kde posrala.
S pokorou a láskou to přijměte.
Sebe přijměte. Bude se vám žít líp.
Vlastní zkušenost.
PS: Platí i pro muže.