Nic není nemožné

Pojďme podpořit šedesátiletého debutanta

Když jsem byla ze dne na den schopná opustit výnosné místo a založit si firmu na výrobu úsměvů…

Když já, právník s volšovejma rukama (jak by řekl můj otec), dokážu vytvořit něco tak dokonalého jako je pětka vlevo nahoře…

Když mi díky Fergusovi nevadí chlupy na značkovém svetru a šťastně se v gumákách procházím po Stromovce, raději než v podpatcích po Národní…

Když jsem se i se zlomeným srdcem dokázala znovu zamilovat do chlapa o kterého bych si normálně ani kolo neopřela a teď bych o něj ráda opřela vše co mám…

Když někdo zabílil symbol svobody v den oslav svobody…

Když mi ten, který mě vedl ke svobodě, ne-li k anarchii, s klidným srdcem řekne, že bude poprvé v životě volit komunisty… (panebože ochraňuj nás!!!)

Když má spořivá matka začne chodit na aukce moderního umění a !opravdu! nakupovat…

Když ten největší seladon a bourák zfotrovatí…

Když Calvin Klein má po třiceti letech plus size modelky a to hned ve Vogue…

Když se státní vyznamenání věší na flízku…

Když Prahu vede Moravák…

a když se mnou v prosinci vyjde rozhovor v Cosmopolitanu…

…tak je jasné, že nic není nemožné.

Nevěřím, že se svět zbláznil, jen se na těch svých nakašírovaných základech začal kývat a pomalinku sypat, aby se zase poskládal zpátky. Tak nějak opravdověji.
Protože na přetvářku už není doba a jdeme všichni na dřeň, dámy a pánové! Kdo není opravdový, musí z kola ven. A to co stačilo dřív, dnes už nestačí.

A proto jsem se rozhodla že se budu aktivně účastnit všech změn, které jsou možné a poprvé v životě jsem hlasovala v soutěži Český Slavík.
Pro koho? Pro Segrada!
Proč? Protože si myslím, že člověk může dostat příležitost, i když není mladý pohledný navixovaný talent, ale prostě jen talent. Když je opravdový. Tak moc, že vás rozesměje a chytne za srdce ve stejném okamžiku. Bez zbytečných keců a pukrlat. Bez glycerinových slz, umělých řas a příčesů. Tak jak je.

Moc se mi jeho cédéčko líbí. Je jiné. V tuto chvíli pro mě velmi potřebné. Chlapské a přesto citlivé.

Pokud se vám taky líbí a pokud věříte, že nic není nemožné, tak hlasujte pro Segrada. A pro Lenku Novou a třeba i pro Ondřeje Rumla. Ne že by se potřebovali zviditelňovat, oni vědí, že jsou dobří, ale my je možná potřebujeme vidět (jak přebírají ceny).
Abychom fakt uvěřili, že nic není nemožný a že se opravdu něco děje a nic není jak bejvalo, protože už ani toho Slavíka nevyhrál Gott s Bílou. Jistoty totiž neexistují! Ale o tom zase jindy. :-)