Ano, bude to trochu vypadat jako agitace a ono to tak vlastně je. Proč si lhát. Mám ráda server bored panda a dnešní příspěvek chci opravdu sdílet. Sama mám psa z chovné stanice. Je to můj první pes, a i když jsem načetla spoustu knih a fakt se na příchod čtyřnohého kámoše připravovala, tak jsem si netroufla vzít psa z útulku. Ten další z útulku bude určitě. Chtěla jsem si projít všema fázema, od štěněte až po seniora, vychovávat, učit(se), zkoušet. Momentálně je Fergus v pubertě, takže až ho to přejde, můžu začít se vším znova.
Osobně nevím, co budu dělat, až budu mít děti, protože Fergus neodmlouvá, ale puberťáci si budou vést svou a ještě u toho deklamovat své skálopevné názory ověřené léty praxe, že? Vesmír ví, proč ještě nemám děti. Celý příspěvek
vztahy
5 rad pro rok 2015
Tohle je moje PF pro rok 2015!
Jdu do všeho a často věci překombinuju a dojebu.
Ale jsem velmi kreativní, života schopná a pozitivní. Ne tak naivně a růžově pozitivní, ale spíš realisticky pozitivní (pokud něco takového existuje). Prostě na každém průseru hledám to lepší, na to se pak soustředím a snažím se z toho vykřesát maximum pro dobro věci. Když už v tom průseru jsem, že?
Takže zde jsou mé velmi osobní rady, kterak přežít rok 2015 a pořádně si ho užít. Celý příspěvek
Bojovná bokovka
Nemyslím si, že by to bylo vtipné. Minulé Vánoce jsem dostala knížku „13.komnata milenek“ (od sestry Drahého…jak příznačné) a teď, od mojí kamarádky Báry Selan, tohle DVD. Na to, že je duchovní a ezoterická, je to teda pěkná čarodejnice. A ještě mi ten obal předekorovala, z bokovky na bojovku, protože je prý v tom boj. A ten mě v roce 2015 zřejmě trochu čeká…vědma!
Chlap podle formuláře
Co dělat, když splňuje všechno a stejně něco chybí nebo nedejbože nesplňuje nic, ale zároveň je všechno tak, jak má…
Nedávno jsme se s kamarádkou podivovaly nad tím, kam jsme to ve výběru mužů obě dotáhly. Ona je šťastná s nevyhovujícím o téměř dvacet let mladším chlapcem a já se tetelím blahem se stejně nevyhovujícím o dvacet let starším mužem. Ani jeden z nich nesplňuje naše požadavky na ideálního formulářového partnera, ale oběma je nám s těma našima nevyhovujícíma taaak dobře.
Možná proto, že s nima nepočítáme do budoucna. (Snad to nečtou).
Možná proto, že nic neplánujeme a neděláme taková ty oficiální gesta a nevyžadujeme jejich účast na každé hovadině, kterou automaticky pokládáme za důležitou.
Kupodivu čím míň jsme ve vztahu účastné, tím víc se oni snaží zapojit a tak nějak se zalíbit a dostat se nám pod kůži. Což se jim děje mnohem lépe, než vědí. (Teď ale fakt doufám, že to nečtou).
I tak jsme z toho všeho překvapené, protože je nám s těma našima nepadnoucíma tak dobře, že bychom s nima i zůstaly, ale když oni neodpovídají našemu formuláři na dokonalého manžela a otce našich dětí, že jo…sakra! Čím to asi je? Co nám tím Vesmír sděluje? Celý příspěvek
Never give up! 