Drazí moji, takže jsem vyhlásila soutěž, ve stylu, když vás fotí matka. Datum uzávěrky bylo 30.8., kdy má moje mutter narozeniny.
S ohledem na neplánované akce a mojí vrozenou opožděnost, předkládám soutěžní fotografie až nyní. Ve skutečnsoti jsem si myslela, že se nikdo nepřihlásí, ale došlo několik fotek, světe div se! A já za ně děkuju!

První fotka je na téma strýček Sal – kdo neví, co znamená termín strýček Sal, tak rychle objasním. Strýček Sal jě někdo, kdo zkazí každou party a má nemístné poznámky, ale nakonec ho na tu další událost zase pozvete. Protože je to strýček a patří do rodiny.

Ale zpátky k fotce č. 1 – fotka zamilované dvojice v přírodě, s půlměsícem v pozadí. I když je moje kamarádka Kačenka luxusní roštěnka, tak prostě chtě nechtě, věnujete pozornost pozadí fotografie. Pozadí je totiž někdy hodně důležité :-)

Fotka č. 1 – Půlměsíček u rybníka
Já osobně jsem se málem počůrala smíchy, když mi to poslala. Miluju ten nastrojený výraz a krásné úsměvy zamilovaného páru a za nima prdel! Ano šla by oříznout, ale takhle je to asi víc hardcore.

Jako další nabízím fotky z malování od mé další kamarádky Kristýny, která mi nepovedených fotek poslala víc, takže jsem provedla selekci a taky tématické skupinu. První bych ráda předvedla sérii fotek z renovace bytu.
Všichni zúčastnění měli přísný zákaz fotit. A přesto fotili…
No, při pohledu na fotky mi dochází, proč se fotit nesmělo. Došlo totiž k průniku nevhodného oblečení a děsivého úhlu pohledu. Ostatně na tom pohledu to asi stojí. Alespoň u Kristýny :-) Díky za zaslání!

2. Malování
Všichni se zaměří na pohled, který Kristýna vrhá, ale já bych doporučila mrknout níž…. Chce to detail!

A to neřeším tu batiku :-)

A aby nám to nebylo líto, tak přiložíme jednu uměleckou. Z podhledu.
A ne, nemá leukémii, ta holka je zdravá jak řípa. Ale kdybyste na ní chtěli přispět, pošlu vám číslo účtu.

Pokud by ovšem někdo chtěl vidět, jak Kristýna vypadá doopravdy, když se nekření, nebo není zrovna po neexistující chemoterapii, tak tady je selfie, které by vám mohlo dopomoci k představě o této krásné a milé kamarádce, kterou znám z dětství a se kterou teď společně hubneme – ona nejí a cvičí a já jí to kazím.

3. Bonus – jak vypadá Kristýna – v lese se zeleným nádechem

Ano, tohle selfie se opravdu povedlo, hlavní je tvářit se přirozeně. A taky vědět, že vás miláček fotí.

Ono to s tím věděním asi stejně nebude horký, protože i když víte, že vás někdo fotí a pěkně se nastavíte, tak se může jako u Kačenky (foto 1. s půlměsícem) stát, že na pozadí fotky se vám někdo připlete a ať chcete nebo ne, tak si tohle „pozadí“ navždy zvěčníte. V případě čtenářky Kateřiny je to účastnice zájezdu, která jí a její dceři „zkazila“ fotku.
Kdo by to byl řekl, že strýček Sal má i ženskou seniorskou verzi. Nejzajímavější na tom všem je, že ony se opravdu neznají.

Ten klobouk Myšáka Mickeyho je určitě kouzelný a já ho chci!

4.  Neotáčej se, za tebou je Mickey Mouse!
Na druhou stranu, klobouk dolu před fotografem, vměstnal do záběru nejen požadované, ale i trochu navíc… Kéž by se tohle stalo Libušce, mojí kamarádce, co se chtěla ve stylu easy free life vyfotit stojící ve vlnách na Rujáně. Nakonec z toho nedopatřením vyšlo něco ve stylu – nemám ruku, nemám nohy.

Ale vlny pěkný, to zase jo…

5. Kam se poděla má ruka? A nohy? (Vlasy ani výraz neřešíme :-)
Tuhle si Lubuška asi na zeď nepověsí. Pořád si říkám, jak se tohle může stát – v době digitálu, kdy vidím kompozici a vše nepovedené hned. To přece není překvapení z fotokomory, nebo jo?

Pokud bychom zůstaly u končetin, tak jednu moc pěknou fotku s podtitulem „Když mě fotí matka“, mi poslala i kamarádka Veronika.
No, jistě v kompozici fotky nějaký záměr jistě byl. Až na něj přijdeme, tak ho doplníme.

6. Mám to u paty aneb když Veroniku fotí matka

Moderní umění, asi…

Ale nebudeme si nic vykládat, aká matka, taká Katka, že. Fotografická pomsta na sebe nenechala dlouho čekat a s ohledem na rodinné vazby se k tomu raději nebudu víc vyjadřovat. Jen bych ráda podotkla, že jsem si chvíli myslela, že je to moje matka, jen vypadá tak nějak jinak a přesto stejně. Přísahám bohu, civěla jsem na fotku asi minutu, když mi došlo, že tahle matka, prostě není moje!

7. Veronika vrací úder
Maminka Veroniky asi nebude za zveřejnění ráda, ale pokud by chtěla, spojím jí s Kristýnou a budou si moci společně poplakat na rameni… Případně založit klub „zákeřně vyfocených“, kam se zřejmě přidá i má další kamarádka Jířa, která nic netušíc klidně spala s výrazem své buldočice, a to prosím včetně polohy ruky/tlapky. Jířa je stejně jako Kristýna a maminka Veroniky, pěkná ženská.  Na vině je úhel a taky světlo. To vám potvrdí každá herečka, že nasvícení a úhel je základ. Tak proč nás takhle proboha fotí?!

8. Buldočice proti světlu

Jako majitelka buldočka jsem si okamžitě kladla otázku, jestli se už taky začínám Fergusovi podobat.

A tím výčet zaslaných fotografií končí.
Ale aby vám to nebylo líto, tady je jedna nesoutěžní. Vyfocená na chatě.
Po obědě jsme si jen chtěly s babičkou natáhnout záda a tak mě napadlo, že se vyfotíme. No, evidentně tablety fotí jen 2D a my vypadáme jak rozpláclí chovanci pobytového zařízení pro dlouhodobě duševně nemocné. Můj výraz je k nezaplacení.

9. Make it flat, babi (y)

Hlasujte zde – můžete dát hlasy komu chcete, i několik a taky kolikrát chcete. Nejsem přece nelida, no ne? Až budu mít chuť, tak ty hlasy sečtu a vyhlásím výherce.
Bude to buď na svátek mojí matky 9. září nebo na narozeniny mé babičky 18.září. Nebo až zas někde něco bouchne.

Do té doby klikejte. Sama jsem zvědavá, kdo vyhraje :-)