Tento článek je psán na objednávku. Pro Romanu Frangipani. Tak nějak večer jsme na facebooku konverzovaly na téma hřebíčkové zubní pasty, až jsme se dostaly k čištění chrupu kokosovým olejem. Na tenhle fígl se už chystám dlouho, ale jsem dost citlivá, co se dávivého reflexu týče. Divné vůně a konzistence mě dokáží pěkně zvednout ze židle. Pamatuju si, jak jsem na jedné super duper oslavě v Belgii začala večeři okurkovou polévkou vazké konzistence, po které následovaly ústřice a dále se podávalo kaštanové cosi a já si jen říkala, tak dámy a pánové, zaděláváme si tu na mezinárodní trapas. Zachránila mě ošatka s bagetama,  které jsem bezostyšně snědla sama a všechny, ale raději budu za neotesánka než za poblijóna, že.
Takže představa kokosového oleje, který si v neurčitém množství – to množství jsem zapoměla, ale mělo by to být asi jako vlašský oříšek – záleží na tom, jakou máte chlebárnu – no a já ji mám pořádnou… vložíte !nalačno! od úst, necháte rozpustit a pak to tak nějak čvachtáte po dobu cca 15 minut…no tak tahle představa mě opravdu nepřesvědčila o úspěchu. A je mi jedno, že po tom máte mít dásně jako samet a zuby jako perličky, plus vyčistěný jazyk jako bonus. Tuhle proceduru jsem prostě odkládala na neurčito. Až do našeho osudného rozhovoru.
Zuby jsou mé živobytí, moje vášeň a obor, ve kterém jsem se našla. Takže jsem se prostě zapřela a řekla si, že to vyzkouším. Frangipani chce vědět, jak to funguje a já vlastně taky. O důvod víc.
Vše jsem se snažila zdokumentovat, ale kdo mě zná, tak zná i můj mobil zvaný iPhone Thug Life, takže by se slušně dalo se říct, že jsou zde jisté technické limity. Prostě výsledek není vůbec vidět, už kvůli osvětlení, které mám v koupelně, takže mi budete muset věřit.

Z vesela, z vesela.

Zde jsou mé nástroje – kokosový olej, lžíce, zuby, mobil :-)Povšimněte si, prosím, té báječné barevné kompozice, kterou jsem samozřejmě neplánovala a také super obalu na mobil se zirkonovým zubem.

Vše je dílem náhody a mé neustálé nevědomosti. Jsem prostě intuitivní blogerka. A když na lačno, tak i bez makeupu a tak hezky v domácím. Mimibazar by vyjekl radostí.
Detail nevyčistěných zubů mi připomíná především fakt, že bych se měla objednat na depilaci Lyconem, o kterém chci už víc jak dva měsíce napsat. Takže článek o depilacích na sebe asi nenechá čekat. Ano, tak hluboko jsem klesla – zuby, chloupky, co bude dál? Vložky? No…vlastně jsem vyzkoušela jedny parádní, ale o těch asi napíšu jen v agońii.

Ale zpátky k zubům. Hlavní je se nebát a nevošklíbat si to, jak by řekla Babi T. Měla bych být upřímná a přiznat se, že jsem to v této fázi projektu chtěla vzdát, ale pak jsem si řekla, že jsem v puse měla už horší věci a rychle to tam šoupla. První vteřiny byly nejhorší, protože se musel olej teplem a pohybem rozpustit a právě to mě málem porazilo.
Ale tahle fáze, než začněte čvachtat, trvá opravdu pár vteřin, takže se to dá přežít. A pak to můžete rozjet.
Když jsem se rozčvachtala, zjistila jsem, že nemá smysl čekat před zrcadlem a s nabitou sebedůvěrou jsem se rozhodla vykonávat nejrůznější činnosti. Začala jsem se fotit jako šílená, nechala se strhnout okamžikem a děsně se u toho bavila, až mi kokosový olej tekl po bradě.
Sbohem sponzoři, sbohem slávo, sbohem rozume!
Myslím, že si tuhle dám do seznamky a taky na profilovku Linkedinu a až mě vyhodí, tak ji lípnu ke svému životopisu.
S čvachtáním jsem se vydala vařit kafe a snídani, na kterou jsem se strašně (i přes kokosové cosi v dutině ústní) těšila.
Poslední dobou se snažím moc nevečeřet, nebo lépe řečeno se necpat na noc, což má za následek, že ráno bych si dala i Ferguse, kdyby mi ho někdo naservíroval v trojobale. Běžně mám po ránu strašnou chuť na guláš s knedlem, na špagety nebo na smažák s tatarkou. (Tak a teď mě zase vyhmátne moje dietoložka). Musím se přiznat, že mi přišlo roztomilý, že si čistím zuby a doufám, že budou bělejší a jediný, na co myslím je moje kafe, které mi zrovna odstín B1 fakt nevykouzlí. Ale nemohla jsem se ani usmát, aby mi olej zase nekapal po bradě.
Následovala snídaně pro Ferguse. Ten holomek nečvachtal, takže si jí pěkně vychutnal. Já jsem se snažila zabavit a z oleje v puse udělala pěnu, takže doporučuju menší množství, i když máte hubu jak vrata od chlíva. Po kom tu frasnu mám, to mi teda není jasný.
Ale vzhledem k faktu, že jsem měla za sebou cca 5 minut čvachtání, mohla jsem o tom skoro deset minut popřemýšlet.
Jinak bych chtěla říct, že pokud máte naučeného psa na verbální povely, může se čvachtání jevit jako problematické. Zvlášť, když si ten trubka nevezme žrádlo, dokud mu neřeknete, že může… Ale dali jsme to a šála i světřík se vyperou.
A Fergusek jistě ocení můj zářivý úsměv, dásně jako samet, které nic nedráždí a hlavně vydesinfikovaný jazyk, protože to je to, co to moje psisko opravdu zajímá.
K bělení a vyleštění zubů doma používám černý prášek z Maroka, který teda dokáže divy, ale je dost abrazvní a hlavně mi zůstává mezi zuby, takže výsledek je náročný na dopucování. A občas si díky vervě sobě vlastní poraním dásně.

Zbývalo ještě cca 5 minut a tak jsem se rozhodla, že využiju čas a dle mé terapeutky se hezky useberu. Velmi vytížení lidé by se prý měli usebrat, což je cvičení, které spočívá v tom, že pravidelně, po nějakou dobu – já to většinou delám ráno s kafem – prostě neděláte nic a jste jen sami se sebou.
A jen tak čumíte – já do dvora, kde se nic neděje. Ale dělá mi to moc dobře. Na těch pár minut nezvoní telefony, nehraje rádio, nechodí emaily a pokud ano, tak já tu nejsem, protože se usebírám a je mi suprově. Tentokrát jsem při tom pozorovala dubnovou vánici, za kterou by se leden nemusel stydět a kterou by tomu dubnu mohl únor tiše závidět.

To, co jsem vyplivla jsem s ohledem na jisté hranice nefotila a taky se tak trochu bojím, že by to instagram, facebook a wordpress mohli považovat za cosi nevhodného a rovnou by mi zablokovali účet. Ano, vypadá to tak, jak tušíte, ale žaludek se mi při tom nezvedl. Tohle mi nějak nevadí, jen Vesmír ví proč.

Zuby po oleji vypadaly zářivěji, jen to nění na fotce vlastně vůbec vidět. Nicméně dokonale vyčistěné nebyly – potřebovaly přepucovat. Tak jsem zahájila ještě klasické čistění. Teprve pak jsem byla konečně spokojená. A musím říct, že dásně byly super, většinou jsou přecitlivělé, ale teď jsem měla pocit, že můžu čistit další dvě hodiny bez následků. Jazyk nic zvláštního. Ale bude asi až po tom kafi.

Článek píšu s odstupem necelých dvou dnů, takže tu klasické čistění proběhlo několikrát a zuby, hlavně jedničky jsou pořád lesklý a hlavně hladký. Na dvojky se mi plak chytá, ale míň, než po klasickém čistění. I když to bylo zajímavé, zábavné, nechutné a strašně voňavé a příjemné v ten samý moment, tak bych zůstala u klasického čistění a olej používala až potom.

A ne ráno, ale spíš večer, protože ráno to nestíhám a taky večer ocením promazané rty a bradu od oleje, ale ráno mě to trochu rozčilovalo. A večer při filmu nebo čtení knížky si můžu čvachtat, co to dá. Takže za mě ok, udělala jsem kokosovému oleji místo na poličce a budu ho denně používat, ale jako přídavek k čištění – něco jako voskování karosérie. Ale jako samospásné to nevidím. Čistíte někdo jen olejem?

PS: Bohužel na fotkách toho moc neuvidíte, ale hlavně u krčků u dolních zubů byl fakt velký rozdíl – zářivosti a ve světlejším odstínu. Alespoň mně se to tak zdálo. Takže děkuji Romano, jsme ráda, že jsem to vyzkoušela a zařadím to do svého programu „zářivý úsměv“. Lidé se zářivým úsměvem totiž vypadají mladší a taky úspěšnější. Takže není třeba toto více probírat a mazejte do koupelny, kokosový olej už čeká!