10 blábolů o tetování

tattoed ladyPokud přemýšlíte o tetování, a stále váháte, zde je několik důvodů, proč byste do tetování měli jít. A taky malá masáž, na kterou se budete muset připravit.

1. Tetování? Ale až budeš stará, bude to vypadat blbě.
Nebude. Obrazové potvrzení najdete v odkazu pod článkem. Blbě to možná bude vypadat když ztloustnete nebo začnete posilovat. Tak jako se Danielu Landovi z blanického rytíře na koni stal obtloustlý chlapec na fretce, protože prostě začal cvičit bicáky. Ale to je asi tak všechno. A každé tetování se dá předělat – viz bod 5.

2. Neseženeš práci.
Vážně? Jsem potetovaná právnička a nikdo mě nikdy kvůli tetování neodmítl. Nikdy jsem ho taky na pohovoru neukázala a když už jsem byla po zkušebce, měli všichni smůlu. Problém by snad nastal jen u Emirates Airline, dle zkušeností mojí kamarádky, ale doba, kdy jsem se chtěla stát letuškou je dávno pryč. A navíc práce a kolektiv, který neakceptuje moje tetování není pro mě. Měly by se hodnotit moje výkony a ne vytetovaný smrtihlav na čele, no ne?

obrázek (2)3. S tetovanou holkou bych nemohl nic mít.
Good to know, chlapče. A proto si teď objednám stake z argentinského býčka, gratinované brambůrky, a tobě tři Jamesony, a až to bude vypadat fakt nadějně a ty budeš jevit známky velkého zájmu (či nadrženosti, ono to ostatně bude jedno), tak si na to otevírání poklopce povytáhnu rukávy. A teď se ukaž, že jsi charakter a okamžitě to ukonči, protože bys nemohl!

4. Má vůbec rodiče?
Ano, to prohlásila jedna zaměstnankyně mojí matky na adresu potetovaného ajťáka…. Má a možná jsou na něj hrdí a možná ne, ale rodiče má. Taky má svou firmu, která slušně vydělává. Nemusíte být z děcáku, brát drogy anebo být námořník, abyste si mohli dát tetování. Tetování vyjadřuje vaši podstatu. Váš život, to, jací jste a co jste zažili. Nevypovídá o vaší rodině. Vypovídá o vás. Ale říká vlastně jen to, že máte tetování a případně z jaké doby (určující je většinou barva a styl, který byl v nějaké době oblíbený. I tetování podléhá módě.) Ale to je asi to jediné. Proč, jak a zač, si budete muset zjistit sami. Jestli máte odvahu se zeptat. Ale nečekejte, že vám všechno vyklopíme. Tetování je osobní záležitost, je to obrazová mapa našeho života, našich rozhodnutí, milníků a nevykládáme něco tak osobního každýmu tydýtovi, který má dost odvahy se zeptat. Na to zase prrrrr!

BcA Jana Lukešová www.umelecketetovani.cz

BcA Jana Lukešová http://www.umelecketetovani.cz

5. Co budeš dělat, když se ti to přestane líbit?
No tak si ho nechám předělat. Případně odstranit. Ano, je to bolestivé. A je to proces. Stejně jako rozvod, rozchod, malování bytu, stěhování, depilace nebo jakákoliv změna ve vašem životě. Je to vždycky proces a někdy je to bolestivý míň a někdy víc a někdy je to zdarma a někdy to stojí balík. Ale jakmile si jednou dáte tetování, změna nebo odstranění nebude už takový problém. S prvním tetováním se naučíte překonávat strach a akceptovat svá rozhodnutí.

6. A co řekneš dětem?
Jako co bych přesně měla říkat dětem? Že jsem byla ve vězení? Nebo jako co bych měla říkat? Děti tetování milujou, protože je hravý, zajímavý, někdy barevný a protože děti nesoudí. Nemají předsudky a naučené společenské postoje. Lebky je děsí, motýlci a ptáčci baví. Nejvíc je nadchne tetování medvédka Pů, ale toho si dá jen někdo. Mimochodem dobře vypadá Malý princ.

7. Tetování je nebezpečný, dostaneš infekci a zemřeš.
No, ano, v ojedinělých případech se může stát, že tělo barvu nepřijme, ale to je opět asi všechno. Nejste magoři, abyste se nechali tetovat v nehygienickém prostředí, takže zemřít na tetování je asi tak pravděpodobný, jako že cestou ze salonu potkáte George Clooneyho a ten vás požádá o vaši potetovanou ruku.

10455323_10152508918344154_4267142903707123337_n8. Podle tetování tě každý pozná.
Ano, to je pravda. A taky podle otisků a podle chůze. Podle hlasu a díky facebooku, instagramu, kreditkám, mobilům a všem vymoženostem mě nejen každý pozná, ale taky kdokoliv může sledovat, tak ať je na co se dívat. Stejně jako jsem se vzdala svého snu být letuškou, tak jsem opustila i představu o mé osobě excelující v diplomacii a následně i v oblasti bodyguardů a nájemných vrahů. (Jo, vyrostla jsem na Osobním strážci a Leonovi. No co…)

9. Bolí to? Nechala sis to umrtvit?
Ano, tetování je od prapůvodna rituál, jehož nedílnou součástí je příprava na něj, následuje samotný proces tetování, který obsahuje i bolest, vystřídaný hojením rány a akceptací výsledku, který je vždycky jiný, než jste si představovali. A proto jsem se připravila o tento rituál umrtvováním. Jsem snad blbá? Nejsem. Takže ne, nic se neumrtvovalo. Je to výzva, je to podstata všeho, je to tetování a navíc já mám snížený práh bolestivosti, bitches! Takže ne.

06410. Jakmile jednou začneš, nebudeš moct přestat.
Jo, to je pravda. Někdo tvrdí, že je to jako droga. Já si to nemyslím. Ale je to jako když jednou okusíte dobrý sex, chcete ho znova. Jako láska, když se zahojíte z rozchodu, chcete se zamilovat znova. Jako dobré jídlo, když je fakt dobré, chcete další porci. A vždycky to něco stojí. Ale všeho s mírou, děcka. Nechcete skončit jako psychopatická morbidně tlustá nymfomanka, nebo ne? A stejný je to s tetováním.

Na co si dát pozor, když se rozmýšlíte nad tetováním napíšu zase jindy.

Tetovaní senoři zde.Vřele doporučuji!

Zdroj: moje tetování :-) creativelife.cz,  huffpost.ca umelecketetovani.cz

22 komentářů: „10 blábolů o tetování

  1. Chtěla jsem „nějaké“ k 30tinám a místo toho jsem si pořídila chlupáče z útulku… prostě ještě „neuzrál jeho čas“… a pak přišel velký zlom v mém životě a moje: „Never give up!“ i se symbolem nových začátků mělo najednou své správné místo a smysl ;-)
    PS: Ta závislost je asi hodně individuální, ale nějaké ty změny má ráda snad každá ženská….

    To se mi líbí

  2. Tak zrovna rodina, která má autorská právana Malého Prince zmiňovaného ve článku, což je zrovna rodina mého manžela, tetování nesnáší. Mému manželovi se to dokonce hnusí. Má rád bílou nebo snědou čistou kůži. Mě tetování až tak strašně nevadí. Kdysi jsem o něm uvažovala. Dnes, vzhledem ke společnosti, ve které se nacházím a se kterou se stýkám (šlechta a miliardáři), jsem ráda, že jsem do něho nešla. Nikdo v této společnosti, kterou znám já (určitě se najdou i miliardáři s tetováním :D) tetování nemá a považuje se za nevhodné. Ale tak je to se vším. Někomu se líbí a ať ho klidně má, někomu to připadá špinavé a směšné. Každého věc.

    To se mi líbí

  3. Přiznám se, že taky nemám tetování a ani o něm neuvažuju, třicítka mne minula a furt nic.
    Důvod? pořád jsem se nemohla rozhodnout CO vlastně, co vlastně by bylo to, co vyjadřuje mou osobnost (ehmm) ale na furt, takže nic…
    …a nevím, jestli k tomu ještě dospěju, portréty dětí a data jejich narození mne nějak nelákaj, hmm…

    Líbí se 2 people

  4. Tetování je mi tak nějak úplně egál, asi ani nemám názor, ale ráda bych něco k bodu 2: je to trošku namyšlené, psát že by měli lidi hodnotit lidi podle obsahu, ne podle povrchu. Jenže jak ten obsah ukážeš, když tě nikam nevezmou, třeba kvůli kérce na krku? Lidi jsou plní předsudků, personalisti obzvlášť, to je sebranka jedinců, co by hrozně rádi ovládali jiné a rozhodovali o jejich životech a na to, aby se stali učetlkama jsou příliš nenažraní. A přes ty prostě tetovák neprojde!
    Minimum lidí dokáže vystudovat a absolvovat VŠ tak, aby je přijali bez pohledu na ně, a ještě míň se jich dokáže pustit do vlastního nezávislého podnikání. Drtivá většina se musí nechat zaměstnat, musí se něčím živit. A třeba úřednice v bance, a to není nějak podřadný job, ale taky nijak výjimečný, spousta holek by to ráda dělala – prostě nemůže mít na ruce vytetovaného hada s lebkou, když lidem podává jejich peníze, které si celý život škvařili do polštáře. Zákazníci jsou plní předsudků, chtějí člověka upraveného, vymydleného, na pohled čisťounského a spořádaného (chtělo by se napsat „árijského“ :D),důvěryhodného… a přesně takového vyberou personalisti/tky.
    A to se netýká jen finančních ústavů – to samé lze potkat ve školách, školkách, státních úřadech, účtárnách, HR… Jasně, každý chce být individualita, ale škoda se nechat připravit nebo si zhoršit šanci na začátek kariéry. Ale to se netýká jen tetování, samozřejmě; některým kandidátům by pro zvýšení potenciálu na úspěšný profesní start stačilo se umejt a vyčistit zuby.

    To se mi líbí

    • A tak tu máme generaci, která by chtěla roztáhnout křídla nebo alespoň zakřičet, ale neudělají to, protože se bojí. Personalistek, ztráty práce, kterou nenávidí, protože by raději měli tetování a kecky, ale nějak vsadili na jistotu středního proudu, který je nakonec dusí, protože v něm nikdy nechtěli být. A tak jediným odvážným činem jejich života je hypotéka, případně nevěra, která je u úředníků, kteří pořád sedí a hromadí energii tam dole (jak pravila Růžičková ve Vlaku dětství a naděje). Já jsem už potetovaná pracovala na úřadě. Jako právník. A vzali mě i tak. Měla jsem nejlepšího šéfa na světě. Jen neměl rád moje výstřední čelenky v úřední dny. Jinak mi plně důvěřoval a já jemu. Nemyslím si, že je to tak namyšlené. Pokud vás plout se středním proudem nesere, nebude vás srát ani to, že nemáte tetování. Stejně jako pokud chcete kariéru, tak tu vášeň vložíte tam. Naopak pokud tetování fakt chcete, takže pro něj máte vášeň, ale vyměnili jste to za kariéru na pobočce banky, stále si něco odpíráte. A pokud vás to něco, pro co jste si tetování odepřeli, navíc nenaplňuje, je tu super frustrace. Takže já osobně si myslím, že start kariéry můžete udělat kdekoliv. Ale jen mezi „svými“ tu kariéru fakt uděláte. Tetování nemusí být na čele a nemusí být vidět. A zrovna v naší korporaci nevadilo a dokonce jsme jako medicínská firma, jednička na trhu, měli na plakátech kromě vědců i starého poterovaného námořníka. Takže ono to jde. Mimochodem, nikdy jsem přes HR neprošla. A to moje tetování není vidět. Ale nejsem tabulkový typ a i když jsem se snažila zapadnout, tak jsem tu svou jinakost měla vytetovanou na čele a paní na HR to nedávaly. I tak mám pěknou kariéru a dostala jsem se všude tam, kam jsem potřebovala. Bez podřizvání normám a unifikaci. Většinou to utáhnu na kouzlo osobnosti a ty moje pětky :-))) Ale souhlasím teoreticky se vším, hlavně s tou hygienou a názorem na personalisty.

      Líbí se 1 osoba

  5. Ja si dám tiež, keď schudnem, toho buldočka a potom nápis I WAS FAT niekde na intémne miesto, aby to chlap vždy vedel a podľa toho sa aj choval :D Zatiaľ ale ostávam nepopísaná :) A stretli sme sa v zime, lebo tvoju kérku som nikdy nevidela, čo znamená, že som ťa nikdy nevidela bez bundy alebo svetru :D

    Líbí se 1 osoba

  6. Too true.
    Já to nikdy nechtěla, ale poslední několik měsíců mě to občas napadne. Už mám i vymyšleno kam, ale ne co. Chmm. No, lámat přes koleno nic nebudu, takže až mě napadne něco výjimečnýho a mou osobnost zcela vystihujícího, pak začnu poptávat dobrý tatéry.
    Hezky jsi to shrnula! Souhlasím, ač ne ve sto procentech, ale četlo se to moc dobře ^_^
    Verunka

    Líbí se 1 osoba

Musím reagovat!